Na možný odliv mladých lidí upozornil průzkum Young Voices 2024, který provedl UNICEF společně s agenturou STEM/MARK.
„Chtěl bych žít v zahraničí, Česká republika není příliš rozvinutá. Chtěl bych jet do Anglie hrát fotbal,“ řekl důrazně sedmák Benjamin z pražského jazykového kroužku Brána.
O životě v zahraničí přemýšlí i šesťák Eliška. Ráda by se přestěhovala do Ameriky. „Chtěla bych jít studovat na vysokou školu do Bostonu, v Čechách se mi líbí, ale chtěla bych studovat někde jinde,“ přiznala dívka z dvojjazyčné rodiny.
Teenagery nejvíce láká USA, Velká Británie nebo Německo. Jen polovina respondentů plánuje zůstat v České republice, zbytek buď neví, nebo již počítá s pobytem v zahraničí.
„Výrazně častěji se v páté skupině plánující odchod do zahraničí vyskytuje starší kategorie teenagerů se schopností orientovat se a chápat souvislosti dané země,“ vysvětlila Jana Špolcová, zástupkyně ředitele agentury STEM/MARK. která v rozsáhlém průzkumu sleduje postoje dětí ve věku od devíti do sedmnácti let k dlouhodobým mapám.
Znepokojivým faktem je, že touha mladých lidí zůstat v zemi s věkem klesá. Ve věkové skupině 14 až 17 let to plánuje pouze 51 procent dospívajících. Zároveň se v posledních letech zvýšila touha opustit zemi, ve které se narodili.
„V roce 2001 chtělo v České republice žít 69 % dětí a pouze 15 % si nebylo jisto, kde chce žít. Dnes je nerozhodnutých 24 %, což je také statisticky významný nárůst,“ uvedla Pavla Gomba, výkonná ředitelka Českého výboru UNICEF.
Vládě příliš nedůvěřujíPouze čtvrtina dětí věří, že se Česká republika stane lepším místem pro život. V to, že se něco změní, nevěří 41 % dotázaných. Obavy ze zhoršující se ekonomické situace, kriminality, zvýšeného znečištění, nezaměstnanosti a neschopnosti vlády řešit problémy uvádí 17 %.
„Děti ekonomicky přemýšlejí například o tom, zda budou moci uplatnit své znalosti v České republice,“ popisuje praktické zkušenosti Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy.
Dvě pětiny respondentů se domnívají, že situace bude stejná jako dnes. „Děti mají přístup k obrovskému množství informací, které prochází mediálním prostorem, a to je z výsledků patrné,“ dodává Špolcová.
Ti, kteří jsou optimističtější, věří ve zlepšení ekonomiky, životního prostředí, zvýšení vzdělanosti a zkrášlení. Globální oteplování má silný vliv i na středoškoláky na základních a středních školách. Více než polovina dětí očekává, že ovlivní jejich budoucnost.
Představu o tom, jaký je život v zahraničí, získávají žáci již na základní škole během studia nebo výměnných pobytů se školami v jiných zemích. Setkání s jinou kulturou a cizím jazykem může ovlivnit i jejich touhu po cestování.
„Je to jasný trend: děti mluví o různých pobytech, chtějí poradit, kam jet, nebo pomoci s organizací,“ říká Mazantsová z Platformy učitelů. – Dnes je přístup k jazykům mnohem snazší a pobyt v zahraničí není tak drahý jako dříve.“
„Chtěl bych v zahraničí pracovat a část roku tam žít, ale určitě se vrátím domů, protože se mi tady líbí,“ říká sedmák Pavel z pražské jazykové základní školy Brána. Vzpomíná na Drážďany, kde se učil se svou třídou a procvičoval si tam němčinu.
Špolcová poznamenala, že Česko už v posledních letech zažívá odliv mladých talentů. „Je to pro nás znamení a musíme tomu začít věnovat pozornost,“ upozornila.
Ministerstvo zahraničí odhaduje, že v zahraničí dlouhodobě žije více než 600 tisíc Čechů. Nejvíce emigrantů je ve Velké Británii, Německu, USA a Kanadě.
