Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by ráda o další existenci tohoto pražského média jednala na zasedání Evropského parlamentu.
Je v zájmu Evropy, aby toto vysílání pokračovalo, řekl Lipavský, který bude na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny za koalici Společně. Tyto přenosy podle něj přispívají k rozvoji demokratických sil ve východní Evropě a Asii. Proti financování RFE/RL vystoupili zástupci opozice Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD). Podle lídra SPD Tomia Okamury „není důvod dotovat činnost jakéhokoli zahraničního rádia, zejména rádia, které je pro vlastního zřizovatele zjevně nepotřebné“. USA by měly samy rozhodnout, co s RFE/RL udělají, napsal Okamura v odpovědi na dotaz ČTK.
Snížení finančních prostředků následuje po pátečním rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit rozpočet americké Agentury pro globální média (USAGM) na zákonné minimum. Škrty zdůvodnil snížením federální byrokracie.
Již v sobotu večer Lipavský uvedl, že odmlčení RFE/RL a Hlasu Ameriky, jejichž činnost má být omezena, bude ztrátou nejen pro lidi žijící v nesvobodě, ale pro všechny, kteří věří v demokracii.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že odříznutí financování RFE/RL a Hlasu Ameriky je dalším důkazem toho, že Amerika bude pod vedením Donalda Trumpa více zaměřena sama na sebe. „Přijměme jako Evropa odpovědnost za rádio, které k nám léta promlouvalo svobodným hlasem, a financujme Svobodnou Evropu s malým a velkým S z evropských peněz,“ napsal.
„Podle něj RFE/RL sehrála klíčovou roli při budování občanského odporu v bývalém Československu a zaslouží si být i nadále takovým zdrojem naděje pro ostatní země. Financování však nemůže být „výhradně českou iniciativou“. Podobný názor vyjádřil i místopředseda TOP 09 Tomáš Černín. „Nemyslím si, že by se na pokračování takové stanice měla podílet pouze Česká republika. Měli bychom hledat řešení a úvahy na evropské úrovni,“ řekl ČTK.
Je třeba si politicky uvědomit, co Rádio Svobodná Evropa znamená pro Českou republiku a pro Evropu, řekl dnes Lipavský. „Je v našem zájmu, aby v našem sousedství nevzkvétala totalita,“ dodal. Otázkou podle něj je, jak na rozhodnutí Bílého domu zareaguje politická scéna v americkém Kongresu.
Bývalý redaktor Svobodné Evropy Jefim Fištejn připomněl, že v minulosti bylo několik pokusů o zrušení rozhlasu. „Myslím, že k obnovení vysílání by mohlo v budoucnu dojít, pokud se ukáže, že stávající technické prostředky nenahradí velký mediální koncern,“ řekl dnes ČT. Pochybuje však, že by se vysílání obnovilo za Trumpova prezidentství. „Evropa není jednotný organismus a nemá na tuto otázku jednotný názor. Nemá ani představu o tom, co a kde by Svobodná Evropa mohla vysílat,“ řekl.
